Výlet: Železná Ruda, Ferdinandovo údolí, hostinec Schwellhäusl, Deffernik, Bavorská Ruda, Železná Ruda

Trasu je možné absolvovat i na kole, nutno kola tlačit při kanálu.

Délka: cca 29,0 km

Vhodná mapa: Šumava-Železnorudsko, Povydří, Churáňov měřítko 1 : 50 000 (SHOCART 34)

Výchozí místo: penzion Habr, třída 1. Máje, Železná Ruda

Popis trasy

Z výchozího místa se vydáme k informační tabuli v Železné Rudě nedaleko od kostelíka Panny Marie Pomocné z Hvězdy (0,4 km). Napojíme se na žlutou turistickou značku a po ní jdeme až k železničnímu přejezdu (0,8), zde odbočíme na zelenou turistickou značku a pokračujeme okolo hřbitova na Debrník (1,8/804), dále po zelené mírně klesá okolo bývalé vojenské roty a procházíme Ferdinandovo údolí. Opět dorazíme na Debrník (ale jiný) (3,2/715 m. n m.). Přejdeme státní hranici a po několika metrech vlevo přecházíme říčku Debrník, následuje písková komunikace, která po 1 km se mění v asfaltovou silnici. Ta nás zavede do Zwieslerwaldhausu (6/700). Odtud je značená cesta na Falkenstein. My však pokračujeme a po 400 m (6,4) odbočíme vpravo. Cesta dále pokračuje klesáním, přejdeme řeku (7,3/655) a můžeme se osvěžit u pramene. Odbočíme do stoupání a za 200 m přicházíme k umělému kanálu, při kterém dojdeme k lesní restauraci Schwellhäusl (9,6/660). Při kanálu je vhodné kola tlačit.
Po krátkém občerstvení pokračujeme pískovou cestou vlevo u rybníčka s mírným klesáním. Cesta přechází v silnici a dostáváme se na Deffernik (13/605). Odbočíme vpravo na asfaltovou komunikaci a po chvíli podcházíme viadukt. Před hlavní silnicí odbočíme vpravo, přecházíme říčku, podcházíme silnici a po 0,7 km lesní pěšinou přecházíme říčku Řeznou. (14). Odbočíme vpravo do stoupání. Míjíme čisticí stanici (15,5) a zanedlouho vcházíme do vesničky Regenhütte. Pokračujeme vlevo po hlavní silnici (směr Brennes) a za 250 m odbočíme vpravo na zpevněnou cestu (16,7/635-Regentel Radweg). Pokračujeme vpravo (18/645) přes potok, míjíme obec Glaserner Steig a pokračujeme rovně nad obcí po pískové cestě. Na 20,5 km odbočíme vlevo do stoupání a po 1 km odbočíme vpravo, přecházíme potok a dále odbočíme vpravo za Arberhütte (21,6/710). Na 23,1 km vcházíme do obce, kde silnice prudce klesá. Procházíme obcí Bavorská Ruda až k nádraží. Míjíme železniční museum a přecházíme státní hranici. Pokračujeme při kolejišti a za 0,5 km se napojíme na žlutou turistickou značku, po které pokračujeme 0,6 km až k viaduktu, kde odbočíme vlevo a po 1,7 km přicházíme opět ke kostelíku u informační tabule v Železné Rudě.

Uvedené kilometry uvádí vzdálenost, kterou jsme ušli z počátečního místa.

Komentář: procházíte kouzelným Ferdinandovo údolím. Navštívíte stylový hostinec Schwellhäusl. Možnost návštěvy železničního muzea v Bavorské Rudě.

Fotografie

Kilometrovník:

• 0 km: penzion Habr v Železné Rudě 780 m n. m.
• 3,2 km: státní hranice 715 m n. m.
• 6 km: Zwieslerwaldhaus 700 m n. m.
• 7,3 km: pramen – studánka 655 m n. m.
• 9,3 km: hostinec Schwellhäusl 660 m n. m.
• 13 km: Deffernik 605 m n. m.
• 21,6 km: Arberhütte 710 m n. m.
• 23,1 km: Bavorská Ruda začátek
• 29 km: informační cedule nedaleko kostela Panny Marie Pomocné z Hvězdy 778 m n. m.

Zajímavost

Počasí láká k výletům

Letošní velmi teplé a slunečné velikonoční počasí vylákalo mnoho milovníku přírody k návštěvě turisticky zajímavých míst, jak na Šumavě, tak v sousedním Bavorském lese.

Speciality na Schwellhäuslu

Na německé straně Šumavy patří k těmto místům např. oblíbená samota Schwellhäusl s historickým lesním hostincem. V příjemném prostředí hospůdky na břehu vodní nádrže se cepuje po celém Bavorsku známé pivo König Ludwig Dunkel. Tento lahodný tmavý ležák se vaří v městečku Kaltenberg poblíž bavorské metropole München. Většinovým vlastníkem a výkonným ředitelem pivovaru je Bavorský princ Luipold (*1951). Jeho návštěvu v červenci roku 2002 připomíná kopie pamětní listiny s pečetí a podpisem Jeho královské Výsosti umístěná na kamenném sloupu před hostincem.
Hlavní specialitou hostince je Brotzeit - bohatě obložený chléb. Oblíbené jsou rovněž smažené ryby, Bier vom Stoa (pivo ze skály), nápoj Grachal Baam nebo mošt Most Baam.
Za příznivého počasí mohou návštěvníci posedět pod širým nebem v zahradní restauraci. Hostinec je v provozu denně od 10.00 - 18.30 hod. po celý rok, kromě listopadu.
Zdejší zajímavostí jsou sluneční hodiny umístěné na balvanu před zahrádkou restaurace. Pro děti jsou připraveny prolézačky, houpačky nebo výběh domácích zvířat.
Samota Schwellhäusl se nachází ve vzdálenosti zhruba 2 km od oblíbeného lyžařského střediska pod horou G r. Falkenstein, Zwieslerwaldhaus. Výchozím místem pro cestu na Schwellhäusl pro motorizované turisty, cyklisty nebo pěší muže být např. zdejší parkoviště P2, Brechhäuslau. Při cestě z Bavorské Rudy po je třeba odbočit před Ludwigsthalem doleva na Zwieslerwaldhaus. Cesta Zwieseler Waldhausstrasse vás dovede až k parkovišti, vedle něhož se nachází hotel Schachten.
Na uvedené parkoviště se pohodlně dostanete i pešky po Böhmweg ze Železné Rudy pres Ferdinandovo údolí. Na Schwellhäusl vede také stezka od nádraží Bavorská Ruda nebo od autobusové zastávky Seebachschleife u silnice z Bavorské Rudy do Ludwigsthalu.
Zwislerwaldhaus se pyšní i nejstarším turistickým hostincem v Bavorském lese, Zwieseler Waldhaus (1768) nebo pamětním kamenem připomínajícím návštěvu německého dramatika, prozaika, lyrika Bertolta Brechta v roce1918.

Plavební systém

Historie samoty Schwellhäusl se začíná psát kolem roku 1798. V okolních hlubokých lesích se tehdy nacházelo značné množství palivového i stavebního dřeva. Ale chybely jakékoliv silnice využitelné k dopravě dřeva do vnitrozemí. Jediným řešením tehdy bylo využití říčního systému vodních cest Deffernik - Regen - Dunaj. Ve stejném roce se Královská lesní správa ve Zwieselu rozhodla použít potok Schmalzbach, který ústí do řeky Gr. Deffernik. Na tomto potoku, v místě dnešního hostince Schwellhäusl, byla vybudována první retenční vodní nádrž umožňující dopravu dřeva plavením až do 150 km vzdáleného Regensburgu.
Postupem doby docházelo ke zdokonalování plavebního systému. V roce 1836 je např. zbudován splav se stavidlem, zřízen první příbytek pro jeho obsluhu aj. Další zvyšování efektivnosti dopravy dřeva z lokality Schwellhäusl je závislé na stavu vody v korytě potoku Schmalzbach, který během roku silně kolísá.
Významným krokem z uvedeného pohledu bylo v roce 1857 dobudování kanálu, podél něhož dnes vede turistická stezka Schwellsteig. Další voda potřebná k plavení mohla být přiváděna do nádrže ze širokého okolí pravého břehu reky Gr. Deffernik sahajícího až k Ferdinandovu údolí. Na mnoha místech kanálu jsou stále patrny pozůstatky jezu a čisticích česel.
Na některých turistických mapách stezka Schwellsteig se nazývá Kneippweg. Tento název připomíná osobu faráře Kneippa, propagátora léčebné metody otužování těla při chůzí ve vodě kanálu.

Dřevorubec a hostinský

Zásadním mezníkem historie samoty Schwellhäusl je pravděpodobně rok 1870. Nebývale silná vichřice tehdy způsobila obrovské lesní polomy. Rozsah škod v Bavorském lese byl tak velký, že bylo třeba povolat k jejich rychlému zvládnutí i dřevorubce z alpských zemí. Schwellhäusl se tak stává přirozeným centrem nejen pracovních setkání lesních dělníku, jejich ubytování a stravování, ale i místem odkud se řídí práce na odstraňování lesní kalamity. Toto období velké lesní katastrofy tzv. broučkových let na české části Šumavy velmi poutavě popisuje Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském (1893).
Ve stejné době je Královskou lesní správou ve Zwieselu jmenován pan Ludwig Lettenmaier, dřevorubec původem z Tyrol, správcem samoty Schwellhäusl a současně se stává prvním zdejším hostinským.
Dnes na této idylické samotě žije a podniká již čtvrtá generace rodiny Lettenmaieru, která příští rok oslaví 140 let od založení hostince Schwelläus'l - Trifter Klause a příchodu svých předků do Bavorského lesa.
Cestou na samotu Schwellhäusl stojí určitě zato navštívit také přírodní rezervaci Hans Watzlik - Hain. Rezervace o ploše 11,5 ha má za cíl chránit především vysoce ceněný starý jedlový porost ale i letité rozměrné buky a duby. Rada těchto stromu dosahuje výšky až 50 m a průměru 2 m. Rezervace nese jméno učitele, německy píšícího spisovatele a básníka Hanse Watzlika (1879 - 1948), rodáka z Dolního Dvořiště. V Nýrsku si Hans Watzlik postavil rodinný dum a byl po dlouhá léta sousedem německého šumavského národopisce Josefa Blaua.
(Josef Růžička, Plzeň; foto autor, historická pohlednice - Václav Chabr)

Zdroj: ŽELEZNORUDSKÝ ZPRAVODAJ – Květen 2009 – str. 14 – http://www.sumava.net/muruda/zpravodaj.asp

 

Výletní trasu pochodu pro Vás připravil penzion Habr v Železné Rudě.